Facebook magazínFacebook magazín | FaceMag.cz

Facebook si čte i to, co nechcete sdílet

Není pochyb o tom, že Facebook o vás ví téměř všechno. Sleduje i spoustu věcí, o kterých ani nevíte. Například ho zajímá i to, proč jste začali psát status, který jste nakonec nepublikovali.

Myslíte si, že Facebook sleduje věci, které napíšete a vymažete ještě předtím, než zmáčknete enter (nebo tlačítko „Přidat příspěvek“)?

Dobrá otázka.

Trávíme spoustu času přemýšlením o tom, co zveřejníme na Facebooku. Měli byste souhlasit s politickým názorem svého spolužáka z vysoké? Chtějí vaši přátelé opravdu vidět další fotku vaší kočky (nebo dítěte)? Většině z nás se již někdy jistě stalo, že jsme začali něco psát a pak jsme to, možná správně, raději vymazali.

Ale bohužel Facebook stále ví, co jste napsali – i když se to rozhodnete nepublikovat. Ukazuje se, že věci, o kterých se nakonec rozhodnete, že je nebudete sdílet, přesto nejsou zcela soukromé.

Zaznamenávání nesdílených myšlenek

Facebook tyto nesdílené myšlenky nazývá „vlastní cenzura“. Nahlédnout do jejich principu nám umožnili Sauvik Das – student, který byl v létě na praxi ve Facebooku, a Adam Kramer, který se ve Facebooku stará o data. Zveřejnili článek, který prezentuje jejich studii o chování zaznamenaných nesdílených myšlenek pěti milionů anglicky mluvících uživatelů Facebooku. Tento článek odhaluje mnohé o tom, jak Facebook naše nesdílené myšlenky sleduje a co si o nich myslí.

Studie zkoumala nepublikované aktualizace stavu, příspěvky na timeline jiných lidí a komentáře k příspěvkům ostatních.  K shromažďování textu, který napíšete, posílá Facebook kód do vašeho prohlížeče. Tento kód automaticky analyzuje to, co napíšete do textového pole, a posílá data zpět Facebooku.

Facebook shromažďuje i to, co se rozhodnete nechat si pro sebe.

Facebook shromažďuje i to, co se rozhodnete nechat si pro sebe.

Je to přece běžné

Ukládání textu během psaní není ani na jiných webových stránkách ničím neobvyklým. Například pokud používáte Gmail, ukládají se automaticky koncepty vašich emailů, když je napíšete. Dokonce i když zavřete prohlížeč bez uložení, obvykle můžete najít (téměř) úplnou kopii emailu, který jste psali, ve složce Koncepty. Facebook tedy používá v podstatě stejnou technologii. Rozdíl je jen v tom, že ukládání zpráv v Gmailu vám pomůže. Uživatelé Facebooku neočekávají, že budou jejich nepublikované myšlenky shromažďovány. A rozhodně z toho nemají radost.

Není jasné, zda je tento sběr údajů v souladu se zásadami o ochraně osobních údajů. Facebook jasně uvádí, že shromažďuje informace, které chcete sdílet. Ale nic nenaznačuje tomu, že shromažďuje i to, co nesdílíte. Psaní a mazání textu v textovém poli by se dalo považovat za druh interakce, ale jen málo z nás by očekávalo, že budou taková data ukládána. Zástupce Facebooku však uvedl, že přesně takhle to je. Nepublikovaný text je považován za interakci, na jejíž ukládání se vztahují podmínky.

Co se vlastně ukládá

Das a Kramer ve svém článku tvrdí, že Facebook dostane informaci jen o tom, že jste začali něco psát a vymazali to, nikoliv o tom, co jste zadali. Zástupce Facebooku s tím souhlasil. Ale technicky je to možné a je jasné, že Facebook se jistě zajímá i o to, co napíšete a smažete. Das a Kramer svůj článek zakončili takto:

„Lépe jsme tedy pochopili to, jak a kde se na sociální síti projevuje ukládání nepublikovaných příspěvků. Dále ještě potřebujeme lépe porozumět tomu, co se konkrétně ukládá a proč.“

A i Facebook chce vědět, co píšete, aby to pochopil. Kód, který Facebook používá pro kontrolu toho, co jste napsali a vymazali, může společnosti sdělit veškerá písmenka, která jste zmáčkli.

Podobné případy

Je snadné si to spojit se všemi nedávnými zprávami o NSA. Je to totiž vlastně dost podobné. Organice shromažďuje data, aby pochopila chování lidí. Nicméně jsou tu některé rozdíly. I když může být nepříjemné, že má NSA přístup k našim soukromým komunikacím, agentura sleduje, co děláme online. Facebook na rozdíl od toho analyzuje myšlenky, které záměrně nebyly vybrány ke sdílení.

Možná by se to dalo lépe přirovnat k nedávnému odhalení, že FBI může přes webkameru sledovat zločince. Lidé sledovaní prostřednictvím webkamer se dobrovolně nerozhodli pro sdílení svého videa. Stejně tak se ani uživatelé Facebooku nerozhodli, že se chtějí podělit o své myšlenky. Rozdíl je v tom, že FBI potřebuje povolení a Facebook se nikoho ptát nemusí.

Důvod

A proč to vlastně Facebook zajímá? Pokud se někdo rozhodne, že něco nezveřejní, ztrácí Facebook hodnotu z generovaného obsahu. Koneckonců Facebook zobrazuje reklamy na základě toho, co zveřejníte. Pánové navíc argumentují tím, že to vůbec není fér, pokud se někdo rozhodne něco nepublikovat jen kvůli tomu, aby nespamoval stovky svých přátel. Několik lidí by přece daná věc mohla zajímat.

„Vezměme si například vysokoškolského studenta, který chce podporovat společenskou událost pro konkrétní zájmové skupiny, ale ze strachu ze spamování svých dalších přátel to neudělá. Přitom někteří z jeho přátel by toto úsilí mohli skutečně ocenit.“

A tak to je. Facebook tyto příspěvky ovšem studuje nejspíše proto, že pokud jeho inženýři pochopí „vlastní cenzuru“, budou moci lépe ladit svůj systém, aby se výskyt vlastní cenzury minimalizoval.

Facebook považuje vaše promyšlené uvážení, po kterém zjistíte, že bude lepší příspěvek nepublikovat, za špatné. Snižuje to totiž jeho šance. Když nic nepublikujete, nikdo to nebude lajkovat a komentovat. A proto to společnost musí sledovat, aby vytvořila systém, který toto záměrné chování odstraní nebo aspoň zmírní.

Zdroje: Slateautoblog.postblue 

Publikováno: Sobota, 14 Prosinec, 2013 autorem Facemag.cz
Doporučujeme
Facemag na Facebooku
Přečetl jsi fakt všechno?
Aktivita
Další parádní weby